Kulturně historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště;

Územní studie a návrh managementu - vývoj koncepcí a nástrojů pro záchranu národně cenných kulturních krajin

Plán správy území & management databáze prvků

A. W

ort

man

n, 1

72

7.

Plán správy území a Management databáze – obsah

1. Dokumentace stavu

Pro potřeby managementu a dokumentace stavu řešeného území byla založena databáze jednotlivých

zájmových prvků jádrové zóny a řešeného území.

Předmětem zájmu byly veškeré nalezené prvky, dokumentovány byly i lokality dnes již zaniklých nebo přenesených prvků tak, aby bylo možné co nejvěrněji rekonstruovat původní podobu areálu.

Na území sedmi katastrů spadajících alespoň částí do řešeného území bylo zdokumentováno celkem 313 zájmových prvků. Objekty byly zjišťovány na základě literárních zdrojů, historických i aktuálních mapových podkladů, historických rytin a vedut a za přispění fundovaných odborníků.

Po vytvoření základní kostry zájmových objektů byly prvky určovány a mapovány v terénu, byla pořizována fotografická dokumentace. Při terénních průzkumech byla zároveň rozšířena řada vytipovaných zájmových objektů o ty, které zde byly zjištěny. Údaje byly ukládány do databázového programu Microsoft® Access 2002 a zanášeny do mapového prostředí GIS. Vytvořená databáze představuje průběžný aktivní proces. Nové zjištěné prvky by do ní měly být interaktivně vkládány a stávající upravovány a aktualizovány. Databázový program umožňuje sledované údaje členit dle požadavků uživatele – vytvářet výběry, atd.

Databáze mimo jiné obsahuje údaje o stavu a stupni ohrožení jednotlivých zájmových prvků, zahrnuje návrh opatření k jednotlivým prvkům, čímž otevírá cestu obnovy a zachování jejich hodnot. Obsahuje také položku pro záznam již provedených zásahu a opatření.

Podstatou fungování a zachování smyslu databáze je její pravidelná aktualizace. Ta by měla být prováděna průběžně v rámci změn a zásahů u jednotlivých prvků.

Vývoj koncepcí a nástrojů pro záchranu národně cenných kulturních krajin - management plán a databáze

Metoda aplikuje vybrané principy managementu krajiny vč. lesa na problematiku dlouhodobé správy a

konzervace (obnovy) historicky kompaktních a indikovaných území kulturní krajiny. Základní nástroj představuje navrhovaná management databáze území a soubor digitálních grafických podkladů

propojených v geografický informační systém. Ten vytváří základní předpoklady pro dlouhodobou koncepční ochranu, obnovu i rozvoj zájmového území.

Struktura management databáze vytváří předpoklady pro dlouhodobé i operativní zásahy, tvorbu obrových plánů,

operativní management a dlouhodobý monitoring proměn zájmového území. Vytvořená databáze představuje průběžný aktivní proces. Nově zjištěné prvky by do ní měly být interaktivně

vkládány a stávající upravovány a aktualizovány. Databáze mimo jiné obsahuje údaje o stavu a stupni ohrožení jednotlivých zájmových prvků, zahrnuje návrh

opatření k jednotlivým prvkům, čímž otevírá cestu obnovy a zachování jejich hodnot. Obsahuje prostor pro záznam provedených a prováděných zásahů a opatření. Podstatou fungování a zachování smyslu databáze je její pravidelná aktualizace. Aktualizace by měla být prováděna

průběžně v rámci změn a zásahů u jednotlivých prvků. Minimálně pak 1× za 6 let by měla být obnovena v komplexním rozsahu datové i grafické složky.

Společně s management plánem by měla být vyhodnocena všechna provedená opatření a stanoven nový návrh na

další šestileté období. Podrobné údaje, včetně ukázek databázových formulářů pro evidenci prvku a evidenci provedených opatření jsou

dostupné na http://www.kuks.estranky.cz/clanky/databaze.html Literatura: JECH, D. & MALÁ, E. (2014):Vývoj koncepcí a nástrojů pro záchranu národně cenných kulturních krajin - management plán a databáze. In: http://landscape.hyperlink.cz/ JECH, D. & DLOUHÁ, E. (2007): Zpracování databáze historické kulturní krajiny bývalého nadačního panství Choustníkovo Hradiště. – In: Tvorba měst a péče o městskou zeleň. Sborn. přísp. z odb. sem., 4. 9. 2007, Průhonice. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, s. 22–26.

2. Skupiny mapovaných prvků

kulturní architektonické památky a jiná sakrální architektura – kaple, sochy, reliéfy, křížky, boží muka, pomníky…stavební liniové prvky (mohutné pískovcové zdi, schodiště…),

mosty, jeskyně a poustevny, zájmové technické prvky, hraniční kameny aj.

významné plochy na kterých se tyto prvky nachází či nacházely

zahrady, sady, lomy, hřbitovy, pole, louky, lesy aj.

vodní prvky – studánky, prameny, fontány, kašny, rybníky

významné vegetační prvky – památné stromy, solitérní dřeviny, dřeviny tvořící

kompoziční prvek v daném urbanizovaném prostoru či v krajině, aleje

3. Sledované údaje u zájmových prvků

• objekt

• číslo objektu

• obec (příp. katastrální území)

• datum vzniku

• evidence v seznamu Kulturních památek či Národních kulturních památek

• popis prvku

• prameny, zdroje

• lokalizace

• zóna

• souřadnice

• využití

• samostatný prvek/skupina

• autor

• zadavatel

• vlastník

• původnost (originál/novodobý prvek)

• stav

• stupeň ohrožení

• doporučená opatření

• provedená opatření

• fotografie

• poznámky

• ID – číslo, funkční skupina, skupina, jednotlivé prvky

• pořadové číslo

• autor zápisu

• datum zápisu

• datum poslední změny

4. Doplňující údaje k vybraným sledovaným údajům

• obec (příp. katastrální území) – u prvku nacházejícího se v obci je uvedeno jméno obce, u prvku nacházejícího se mimo zastavené území obce – v jejím katastrálním území název katastrálního území

• lokalizace – lokalizuje prvek na jeho prvotním stanovišti, na změnu polohy upozorňuje „poznámka“ a současné umístění je pak uvedeno u „popisu“ prvku.

• zóna – identifikace lokalizace v rámci vymezených zón, udává místo polohy původní, případně druhotné (v závorce)

• souřadnice – z důvodu ochrany a bezpečnosti jednotlivých prvků jsou uváděny jen orientační údaje (přesnost lokalizace na cca 500 m)

• doporučená opatření – vyplývá ze současného často neuspokojivého stavu zájmového objektu a předkládá vhodné ošetření a postup vedoucí k uchování jeho hodnoty

• stav a stupeň ohrožení jsou řešeny číselnou stupnicí – viz níže

• pramen – zdrojové vstupní údaje různého charakteru jsou uváděny ve zkratkách, jejich výčet a identifikace pak v seznamu použitých pramenů – viz níže

• fotografie – zachycuje současný stav prvku, popřípadě (pokud existuje) výřez z dobového vyobrazení

5. Stav prvků

0 – nehodnoceno

1 – nevratný

Prvek zanikl nebo je nevratně poničen (zdevastován). Ani okamžitý zásah nemůže obnovit jeho původní hodnotu.

2 – neuspokojivý

Prvek je výrazně poškozen (zanedbán), hrozí další devastace, příp. představuje hrozbu pro své okolí. Je nezbytný okamžitý odborný konzervátorský zásah – restaurátorský, stavební, arboristický, regenerační…(individuálně – na základě specializované oborové dokumentace).

3 – uspokojivý

Prvek je v relativně dobrém stavu, často dlouhodobě bez odborného dohledu a systematické péče. Jednotlivě se objevují dílčí poškození či závady, ale naléhavě nehrozí další závažná devastace nebo ohrožení okolí. Výhledově bude nezbytná regenerace, rekonstrukce, zpracovaní restaurátorského záměru. Je třeba provádět pravidelnou kontrolu a intenzivní údržbu.

4 – dobrý

Prvek je v dobrém stavu, zatím nevyžaduje žádné zásahy, místy se mohou objevovat nepatrná lokální poškození, nutná pravidelná kontrola a údržba.

5 – výborný

Prvek ve výborném stavu (po restaurování, obnově), dlouhodobě vyžaduje pouze běžnou péči a kontrolu.

6. Stupeň ohrožení prvků 1 – vysoký Prvek nacházející se často na exponovaném místě, kterému hrozí nebezpečí zcizení, vandalismu a další negativní vlivy: klimatické, přírodní podmínky, doprava a průmysl. Tito negativní činitelé způsobují jeho chátrání, rozpad, ztrácí se modelace sochařských děl, dochází k úhynu významných vegetačních krajinných a okrasných dřevin atd. Prvky nejsou chráněné okolním negativním vlivům ohrazením, zastřešením, živým plotem atd. Mnohdy se jedná o prvky nacházející se podél cest mimo zastavěné území nebo naopak ve veřejných prostranstvích sídla. 2 – běžný Prvku hrozí menší riziko nepředvídatelných ničivých klimatických a přírodních vlivů, zcizení, negativních vlivů dopravy a průmyslu. Často se nachází na bezpečnějších lokalitách – v pro veřejnost vyhrazených prostorách, v zahradách soukromých domů či jiných objektů, na odlehlejších místech, kde hrozí menší riziko poškození. Jedná se často prvky těžce přemístitelné bez pomoci vhodné techniky (velké sochy, kapličky, boží muka…), ostatní stavby, prvky přírodní (dřeviny, prameny, studánky…) nebo komplexněji pojatou úpravu (např. zahrada Hospitálu). 3 – minimální Prvek je dobře zabezpečen před zcizením, chráněn klimatickým, přírodním vlivům, vlivům dopravy a průmyslu (zastřešením, oplocením, polohou…). Může se nacházet v nepřístupném místě sídla nebo naopak v přírodě mimo dosah vandalů, nemusí být zanesen do průvodců, map či jiných informačních zdrojů. Často se jedná o prvky umístěné v budovách (např. Hospitál – lapidárium). 4 – žádný Prvek neexistuje (zanikl) nebo je nevratně poškozen do té míry, že se nedá uvažovat o jeho dalším ohrožení.

7. Dílčí faktory ohrožení prvků

1. zcizení

2. poničení vandaly

3. solení vozovek

4. poškození dopravními prostředky

5. klimatické vlivy (vítr, déšť, povodeň, úder blesku, vyšší vzdušná vlhkost…)

6. podmáčení

7. pád stromu

8. pohlcení vegetací nebo zeminou

9. porůstání mechem

10. znečištění výkaly (ptactvo)

11. civilizační stres

12. zanedbaná údržba a péče

13. negativní stavební, restaurátorský a arboristický zásah

Zájmové území na Mapě nadačního panství Choustníkovo Hradiště, 1754.

Mapa nadačního panství Choustníkovo Hradiště, 1754, výřez.

Identifikace vybraných prvků na historických mapách a srovnání v terénu

Mailenwald (zaniklý), Šporkův statek u Stanovic, Choustníkovo Hradiště a soustava alejí. I. voj.

mapování (1764-68) II. voj. mapování (1836-52) a indikační skica stabilního katastru (1845).

Kalvárie (zaniklá) při cestě z Žirče k Novému Lesu. Indikační skica stabilního katastru (1845).

Šporkův statek a Mailenwald, současný stav krajiny s hnojišti namísto alejí

Šporkova lavice u Kocbeří, nedaleko připravované rychlostní komunikace R 11.

Reliktní stromy a torza kompozice v krajině panství

Indikace zájmových prvků v okolí NKP, detail.

Indikace zájmových prvků v okolí NKP, detail.

Indikace zájmových prvků v krajině panství, celek.

List databáze, příklad.

List databáze, příklad: Pramen v zaniklé zahradě domu filosofů – návrh archeologického průzkumu

Strom se rozpadl r. 2011. Roku 2012 – 13 sebrány rouby z výmladků. Roku 2013 lípa úspěšně přeroubována a deponována jako Šporkova lípa v Dendrologické zahradě VUKOZ v.v.i. Průhonice.

Dub u Stanovic; jako relikty někdejší soustavy alejí a stromořadí jsou některé stromy identifikovány a průběžně přemnožovány v rámci projektu NAKI, Význačné aleje české krajiny, projekt DF12P01OVV050.

Zaniklá alej k domu filosofů. Pro účely projektu NAKI, Význačné aleje české krajiny, musíme konstatovat, že naprostá většina alejí se v původních liniích nedochovala, jen některé (podél dnešních komunikací) byly znovu osazeny ovocnými

stromy.

Stanovické duby podobně jako duby v údolí Drahyně již jen náznakem připomínají torzo kdysi rozsáhlé hospodářské barokní soustavy alejí mezi Stanovicemi, Šporkovým statkem, Mailen Waldem a Choustníkovým Hradištěm.

Původní linie alejí a stromořadí v okolí Kuksu, Stanovic, Choustníkova Hradiště, Heřmanic, Vlčkovic, Malé a Velké Bukoviny. Výřez mapy panství Choustníkovo Hradiště, 1754.

Trasa dálnice D 11 a poté jako R 11, (Paříž – Praha – Varšava – Moskva …) je vedena (proti vůli obyvatel dotčených obcí) napříč zájmovým územím Šporkova nadačního panství Choustníkovo Hradiště.

http://www.youtube.com/watch?v=Vf8cvBoy6as

Návrh trasy D 11 protíná ochranné pásmo NKP Kuks, přemostění Labe ve výšce 47 metrů o délce 600 metrů je v přímém pohledovém

kontaktu s jádrem NKP.

Za podporu při přípravě tohoto příspěvku patří poděkování MKČR, projekt NAKI - DF12P01OVV050

Spolupracující organizace

Zpracovatel